Obecní a městské úřady

Alojzov je menší vesnička s dvěmi stovkami obyvatel. Najdete ji asi 10 km jihozápadně od Prostějova, na okraji lesů Drahanské vrchoviny. Založena byla poměrně nedávno v roce 1783. Od založení se zachovalo původní uspořádání obce, jedna hlavní silnice a na ni navazující ulice vedlejší.

Obec Bedihošť se nachází v okrese Prostějov, kraji Olomouckém. V obci žije přes 1030 obyvatel. První historická zmínka o obci je z roku 1249. Obec je v nadmořské výšce 209 m. nad mořem.

Obec Bílovice-Lutotín vznikla spojením dvou samostatných obcí Bílovice a Lutotína. Obec najdeme severozápadním směrem od města Prostějov a na obou březích říčky Romže v nadmořské výšce 249 m n.m. Obec Bílovice odděluje od Kostelce na Hané právě tok Romže.

Obec Biskupice zaujímá místo 11 km východně od Prostějova v nadmořské výšce 205 m. Východně obce protéká katastrálním územím říčka Blata. Katastrem obce prochází silnice II/150 Votice - Havlíčkův Brod - Sebranice - Prostějov - Valašské Meziříčí a silnice III. třídy do Kralic na Hané, Klopotovic a Hrdibořic. Nejbližší železniční stanice Prostějov (11 km). Pošta, fara Kralice na Hané, zdravotní a matriční obvod Prostějov, škola Štětovice, Dubany, Vrbátky (dle ročníků).

Obec Bohuslavice leží 6 km vzdušnou čarou severovýchodně od Konice. Katastr obce má 485 ha (1950), území náleží k severovýchodnímu okraji Drahanské vrchoviny. Kóta na kostele uvádí výšku 408 m n.m.. Katastrem obce protéká na východě Lucký potok (v 50. letech na něm bylo vybudováno 5 rybníků), dále potok nese jméno Šumice. Západní a jižní částí protéká od ochozského údolí Pilávka.

Obec Bousín se nachází 16 km západně od Prostějova, v okrese Prostějov, kraj Olomoucký. Ke dni 31.12.2007 zde žilo 122 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373. Chráněnou památkou je zvonice z roku 1794.

Brodek u Konice je nejvýše položená obec na Konicku. Leží v nadmořské výšce 613 m s nejvyšším vrcholem Babylon čnícím do výše 676 m. Jméno Brodek je zdrobnělina od slova brod – bývala v těchto místech bažina.

Městys Brodek u Prostějova leží na rychlostní komunikaci R 46 přímo uprostřed mezi městy Prostějov a Vyškov v nadmořské výšce 260 m. Obcí protéká potok Brodečka.

Obec Březsko leží 2 km severně od města Konice v Olomouckém kraji v okrese Prostějov. Od založení, resp. první písemné zmínky z roku 1351, do roku 1618 jako součást panství Konice, v letech 1619 - 1848 statku Jesenec. Součástí obce je také osada Michnov, která byla založena roku 1785 po rozdělení panského dvora. Po roce 1948 samostatná obec, v letech 1986 - 1990 součást města Konice, roku 1990 již opět jako samostatná obec.

Obec Budětsko leží v Olomouckém kraji, v severozápadní části prostějovského okresu. Nejbližším městem je Konice, ležící přibližně 3 km západně od obce, od okresního města je Budětsko vzdáleno asi 25 km. K Budětsku náleží dvě osady, východním směrem ležící Slavíkov a jihozápadním Zavadilka, obě vzdálené asi 1 km. Nadmořská výška se pohybuje přibližně v rozmezí 430 - 460 m n. m.

Obec Buková se nachází uprostřed lesů ve vrcholové části Drahanské vrchoviny v západní části prostějovského okresu. Západně od obce je nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny Skalky 734 m n. m.

Obec Buková se nachází uprostřed lesů ve vrcholové části Drahanské vrchoviny v západní části prostějovského okresu. Západně od obce je nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny Skalky 734 m n. m.

Obec Čehovice leží přibližně 8 km jihovýchodně od okresního města Prostějov na spojnici okresních měst Prostějov - Kroměříž. Na okraji vesnice protéká říčka Vřesůvka. Obec se skládá z katastrálního území Čehovice. V současné době žije v obci 520 obyvatel, z toho 245 mužů a 275 žen. Průměrný věk obyvatel činí 39,5 roku.

Obec Čechy pod Kosířem leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, pod kopcem, jehož název má v přívlastku svého jména. Tento název je historicky doložen již r. 1618 (…pod Kosyržem), úředně však zaveden až od r. 1925.

Čelčice jsou větší zemědělská obec se 540 obyvateli a najdeme ji jihovýchodním směrem od města Prostějov, v oblasti Hané. Obec se rozkládá na levém břehu řeky Valová a u silnice vedoucí z Prostějova do Kojetína. Kolem západního okraje obce vede železniční trať Prostějov - Nezamyslice - Brno.

Obec Dětkovice se nachází v okrese Prostějov, kraj Olomoucký. Ke dni 28.8.2006 zde žilo 488 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355. Původní název od vl. jména Dědek nebo Dětek-Dětmar-Dětřich.

Obec Dobromilice se nachází v okrese Prostějov, kraj Olomoucký. Obec má 829 obyvatel. Dobromilice jsou starobylá ves, o které je písemná zmínka již v roce 1280, kdy tu byl vladycký statek pana Adama z Dobromilic. Počátkem 14. století tu byl ještě dvůr, jehož majitelem se stala olomoucká kapitula.

Území Doloplaz a Poliček je součástí Hornomoravského úvalu, široké příkopové propadliny. Terén je mírně členitý. Svažuje se k vodním tokům, v nadmořské výšce v rozpětí od 208 do 256 m n.m.

Městys Drahany dal název vrchovině, na které se nachází. Drahany leží v západní části prostějovského regionu v Olomouckém kraji, na hlavním hřebeni Drahanské vrchoviny v průměrné nadmořské výšce 625 metrů. Drahany jsou nejvýše položenou obcí východní části Drahanské vrchoviny. Městys leží na silnici III. třídy č. 377 vedoucí z Plumlova do Lipovce. Od okresního města je vzdálen 20 km.

Obec Držovice se nachází na severovýchod od města Prostějova, s kterým těsně sousedí. Obec vznikla 1.7.2006 po referendu, ve kterém se občané rozhodli pro samostatnost a oddělení obce od Prostějova. Celkový počet obyvatel Držovic k 1.1.2008 je 1281.

Obec Dřevnovice se nachází na jihozápadě okresu Prostějov, při soutoku řeky Hané a Pačlavského potoka. První písemné zmínky jsou z roku 1365, ale obec byla založena asi okolo roku 1205. Jistý pramen uvádí, že v r. 1329 zde stála dřevěná tvrz, což dokazuje, že pravděpodobný vznik obce bude asi ve II. polovině 13. století.

Čtyři kilometry severozápadně od města Konice leží v Olomouckém kraji obec Dzbel. První písemná zmínka o obci Dzbel je v Zemských deskách olomouckých a datuje se k roku 1351. Z okolních obcí to byla největší vesnice.

Malá vesnička, ležící na náhorní plošině v severovýchodní části Drahanské vrchoviny, začala psát svoji historii již na počátku 14. století. První písemná zpráva o Hačkách je z r. 1318.

Obec Hluchov leží na jižním okraji Zábřežské vrchoviny okrsku Přemyslovické vrchoviny, v přechodovém území mezi Hornomoravským úvalem a Českomoravskou vrchovinou, západně od výrazné etnografické oblasti ústřední Hané. Jedná se o pahorkatinu tvořící pruh nižšího terénu v pokračování tektonické sníženiny Prostějovské kotliny. V řešeném území plochý terén pozvolna stoupá zhruba od východu k západu. Nejvyšším bodem je zde kóta 424m.n.m. na severozápadě. Jižní hranici řešeného území tvoří široká niva Romže.

Obec Horní Štěpánov s osadami Pohora a Nové Sady leží v severní části Drahanské vrchoviny označované jako Konická vrchovina nedaleko od Babáče, druhého největšího kopce Drahanské vrchoviny (720 m n. m.). Do roku 1948 náležela obec do soudního okresu jevíčského, který byl součástí okresu Moravská Třebová, do roku 1960 patřila do okresu boskovického a nyní je i s oběma připojenými osadami součástí okresu prostějovského v Olomouckém kraji.

Obec Hradčany-Kobeřice, která vznikla spojením dvou samostatných obcí, leží na říčce Brodečce v zemědělské oblasti Hané v nadmořské výšce 225 m. n. m. Obec leží na území se starým osídlením, přičemž l. písemná zpráva o Kobeřicích pochází z roku 1399 a o Hradčanech již z roku 1160. Jihozápadně od Kobeřic je kopec Hůrka, severně od obce kopec Předina, na němž se tyčí rozhlasový vysílač. Na rozhraní obou katastrů obce v blízkosti silnice spojující obě části obce se nachází zatopený bývalý kamenolom, který je v létě využíván jako přírodní koupaliště. V roce 2006 žilo v obci 437 obyvatel a Hradčany - Kobeřice tak patří k menším obcím Mikroregionu "Předina".

První písemná zmínka o obci Hrdibořice se datuje rokem 1254 a v roce 2004 obec oslavila výročí 750 let. Hrdibořice jsou malou zemědělskou obcí s 250 obyvateli a najdeme ji východním směrem od města Prostějov v oblasti Hané. Obec se rozkládá na levém břehu řeky Blaty a v prostoru mezi obcí a tokem řeky je oblast mokřadů a rašelinišť.

Hrubčice se rozkládají na ploše 837 ha v oblasti úrodné Hané v nadmořké výšce 210 m, původ názvu obce je z: "ves lidí Hrubkových" a první zmínka pochází z roku 1368. Částí obce Hrubčice jsou Otonovice.

Obec Hruška leží v jižní části Olomouckého kraje severovýchodně od Němčic nad Hanou v nadmořské výšce 220 m, v blízkosti protéká řeka Haná a obcí prochází cyklotrasa od Němčic nad Hanou,je členem mikroregionu "Němčicko".

Starobylá obec, nacházející se v severovýchodním cípu mikroregionu, vznikla jako malá osada uprostřed hlubokých lesů. Její založení mělo svůj význam, neboť stála u důležité staré obchodní cesty mezi Olomoucí a Prahou. Nejstarší dochovaný zápis o Hvozdu pochází již z roku 1275.

Obec Ivaň najdeme v oblasti Hané, jihovýchodním směrem od města Prostějov. Ivaň je zemědělská obec s 470 obyvateli. Obec se rozkládá v prostoru mezi řekou Moravou a řekou Valová. Severně nedaleko obce je oblast bývalé pískovny. První zmínka o obci je z roku 1359.

Jesenec, obec vzdálená 28 km severozápadně od Prostějova, se rozprostírá na jižním svahu zámecké Horky při silnici z Konice do Moravské Třebové. Nadmořská výška u zámku je 495 metrů. Jméno vzniklo podle názvu stromů - jasanů, lidově zvaných „jeseny“. Obec má tři části – část u nádraží se jmenuje Měrotínek (podle nedalekého lesa, zvaného „Hora měrotínská“), část u sousedního Dzbele nese název Drahy a část obce od Konice se nazývá Špice.

Kladky patří k nejzápadnějším obcím v prostějovském okresu. Leží v nadmořské výšce 580 m n. m. a rozkládá se na rozloze 1311 ha. Obcí protéká říčka Věžnice.

Klenovice na Hané jsou větší zemědělskou obcí s 830 obyvateli a najdeme ji v oblasti Hané, jihovýchodním směrem od města Prostějov. Obcí prochází silnice vedoucí z Prostějova do Kojetína. Klenovice se rozkládají na levém břehu řeky Valová. První písemná zmínka o obci je z roku 1309.

Uprostřed Hané asi 4 kilometry na západ od Tovačova se nachází malá obec Klopotovice. Je to v jihovýchodní části okresu Prostějov, na hranicích okresů Prostějov, Přerov a Olomouc. Obec leží v okrajové části Hornomoravského úvalu s velmi úrodnou černozemní půdou a s minimálním podílem lesů. Rozsáhlé vodní plochy okolo města Tovačova jsou od obce vzdáleny 3 - 5 km vzdušnou čarou. Nadmořská výška obce je 207 m. Katastrální území obce je rovinaté s výškovým rozdílem do 10 m.

Město Konice je druhé největší město prostějovského okresu tvořené z šesti částí (Konice, Čunín, Křemenec, Ladín, Nová Dědina, Runářov). Počet obyvatel 3000 (r. 2003), rozloha 2 447 ha. Od 1.1.2003 je Konice obcí s rozšířenou působností pro správní celek s počtem obyvatel 11 533 (r. 2003) a rozlohou 17 805 ha.

Kostelec na Hané je již od 16. století městečko, od 1.7.1970 město na březích říčky Romže, v rovině o nadmořské výšce 246 m chráněné ze severu masivem Velkého Kosíře, 5 km severozápadně od Prostějova, na 7. kilometru železniční trati 271 Prostějov - Kostelec - Chornice - Třebovice v Čechách, která se zde větví na trať 275 Kostelec - Senice - 0lomouc (38 km).

Koválovice - Osíčany vznikly spojením dvou samostatných obcí Koválovic a Osíčan. Obec najdeme jižním směrem od města Prostějov a v nejjižnější části olomouckého kraje. Koválovice - Osíčany jsou malou zemědělskou obcí s 290 obyvateli.

Kralice na Hané jsou poměrně velkou zemědělskou obcí s 1330 obyvateli a najdeme ji východně od Prostějova v oblasti Hané. Obec se rozkládá na levém břehu řeky Valová. První písemná zmínka o obci je z roku 1225 a na jejím území se dochovala řada památek. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.

Tato obec leží jen několik kilometrů od malebného Plumlova. Krumsín je zajímavý nejen tím, že tam byl svého času cukrovar, ale pravé i svým jménem. Prapůvod názvu této obce pochází ze staročeského „krmsa“ (od slovesa krmiti) - což jest živitel, krmitel, podobně jako „plaksa“ ufňukanec. Jak čas běžel jméno se měnilo až se ustálilo na dnešním Krumsín.

Název obce Laškov vznikl přidáním přisvojovací přípony –ov za jméno zakladatele. V Laškově se jedná o jméno Lašek, které je odvozeno od Ladislava. Laškov leží na rovině, mírně se svažující na východ. Protéká jím potůček, zvaný Laškovský. Pod dědinou nad mlýnem, zvaným Trňák, ústí do řeky Šumice. Zde je nejnižší místo Laškova - 275 m nad mořem.

Obec Lešany leží severozápadním směrem od města Prostějov. Lešany jsou nevelká zemědělská obec s 380 obyvateli. Od severního a západního okraje obce, podél toku Lešanského potoka se rozprostírá nevelký les. První zmínka o obci je z roku 1272.

Obec Lipová leží jižním směrem od města Konice a v oblasti Drahanské vrchoviny. K obci Lipová byly připojeny osady Hrochov a Seč a společně s osadami má Lipová 800 obyvatel. Od okrajových částí Lipové se zvedají zalesněné stráně kopců. Západním směrem od obce je na toku říčky Hloučely přírodní rezervace Lipovské úpolínové louky, tvořená mokřadními loukami s růstem úpolínu evropského. První písemná zmínka o obci je z roku 1379.

Jednotlivé místní části správního celku Ludmírov (Ludmírov, Milkov, Ospělov, Dětkovice a Ponikev) se nacházejí v severním cípu okresu Prostějov asi 10 km severně od městečka Konice. Katastr vesnice hraničí na severu s okresem Olomouc.

Mořice leží ve výšce 206 metrů nad mořem a žije zde celkem 483 obyvatel. O původu samotného jména Mořic se usuzuje, že pochází pravděpodobně od dávného názvu lučnatých niv, močálů, močidel neboli mořin, které se kdysi rozkládaly podél říčky Hané.

Mostkovice jsou velkou zemědělskou obcí s 1280 obyvateli a najdeme ji nedaleko západního okraje města Prostějov. Obcí prochází silnice spojující Prostějov a Plumlov. Obec se rozkládá na obou březích řeky Hloučely a jižně od obce se rozprostírá les. První písemná zmínka o obci je z roku 1141. Stichovice se poprvé zapsaly do historie v roce 1078 dle dokumentů kláštera Hradisko v Olomouci.

Obec Myslejovice leží 10 km od Prostějova na východním výběžku Drahanské vysočiny, 360 m n. m. s nevyšším bodem Stříbrná 551 m n.m.V obci se nachází pětitřídní základní škola a mateřská škola, lesní správa, obecní úřad, knihovna, pošta, dva hostince a dva obchody. Obec je oblíbenou rekreační oblastí a je vybavena rekreačními chatkami.

Němčice nad Hanou jsou nevelké město s 2100 obyvateli a najdeme jej jihovýchodním směrem od Prostějova a na levém břehu řeky Haná. Městem prochází železniční trať Prostějov - Nezamyslice - Kojetín. U jihovýchodního okraje města jsou vybudovány dvě vodní nádrže. V okolí města se rozkládá mírně zvlněná zemědělská oblast Hané.

Městys Nezamyslice leží přibližně v 25 km jižně od okresního města Prostějov na obou březích říčky Haná. Katastrální území měří 731 ha a skládá se ze dvou katastrů Nezamyslice a Těšice, což je současně název místní části, v níž žije 69 obyvatel. První písemná zmínka o obci se datuje z r. 1276. V městysi žije 1383 obyvatel v 348 domech.

Obec Niva leží západním směrem od města Prostějov a v oblasti Drahanské vrchoviny. Obcí protéká potok Bílá voda a na jeho toku je u severního a jižního okraje obce vybudován rybník. Oblast kolem Horního rybníka je chráněná jako přírodní rezervace Nivské louky. V jižní části obce najdeme přírodní památku Návesní niva, kterou tvoří zamokřené nivní louky. V nedalekém okolí obce se rozprostírají lesy. Niva je nevelká obec s 380 obyvateli. První písemná zmínka o obci je z roku 1347 a obec patřila k majetku plumlovského panství. Původně se obec nazývala Hartmanice, k přejmenování došlo po druhé světové válce v roce 1949. V období druhé světové války bylo obyvatelstvo obce násilně vystěhováno a Němci používali obec jako cvičnou střelnici.

Obec leží ve vzdálenosti 15 km od města Prostějov v kraji nazvaném Haná. Její poloha v této oblasti přímo předurčuje celkový zemědělský charakter obce. Blízkými většími sídelními útvary jsou Kojetín, Tovačov (Severomoravský kraj) a Němčice na Hané. Severní části obce se dotýká silnice 2. třídy Prostějov - Kojetín - Kroměříž - Tlumačov, což je optimální infrastrukturou pro dojíždění za prací, kulturou, sportem či vhodné spojení s podnikatelskou činností. Sama obec má místní komunikace zpevněné, jimž dominuje páteřní silnice o šířce 6 m.

Obec Ohrozim leží v nadmořské výšce 315 m n.m., směrem západním od Prostějova, 3 km od Plumlovské přehrady. První zprávy o Ohrozimi jsou z roku 1131, kdy tato osada byla obklopena ohrazenými rybníky, odkud pochází název obce. Dnes žije v obci 450 obyvatel. Dominantou je kostel sv. Václava, postavený v roce 1853 v románském slohu, v letech 2003 a 2004 prošel velkou rekonstrukcí. Další významnou památkou je socha sv. Floriána, patrona hasičů.

Ochoz je malá obec s 200 obyvateli, ležící severovýchodně od města Konice a na úpatí vrcholků Drahanské vrchoviny. Nedaleko východního okraje obce na okraji lesa vyvěrá minerální voda a to Ochozská kyselka. V okolí obce je mírně zvlněná krajina, kde se lesy střídají s poli. První zmínka o obci je z roku 1351 a byla součástí majetku konického panství.

Obec Olšany u Prostějova leží severním směrem od města Prostějov, v zemědělské oblasti Hané. Nedaleko jihovýchodního okraje obce prochází rychlostní komunikace z Olomouce do Prostějova. Obec se rozkládá na levém břehu říčky Blaty. Součástí obce je nedaleká osada Hablov a společně mají 1440 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1131 a byla součástí majetku olomoucké kapituly.

Ondratice jsou obec, která se rozkládá na úpatí posledních výběžků Drahanské vysočiny v údolí nevelkého potoka zvaný Ondratický, který vyvěrá ze studánky u mohutného buku v "Křenici" a vtéká do potoka v Brodku zvaného "Broděnka". Ondratice patřily v dřívějších dobách k okresu Vyškov.

Obec Otaslavice najdeme jižním směrem od města Prostějov a pod východními vrcholky Drahanské vrchoviny. Do roku 1950 byly Otaslavice katastrálně rozděleny na Dolní a Horní, dnes jsou spojeny jako jedna obec Otaslavice a mají 1280 obyvatel. Obcí protéká říčka Brodečka a u jižního okraje obce je u jejího toku vybudován Dolní rybník. Západním směrem od obce se rozprostírají rozlehlé lesy vojenského výcvikového prostoru Dědice. U západního okraje obce na ostrohu nad říčkou Brodečkou jsou pozůstatky zříceniny hradu a tvrze.

Obec Otinoves se nachází na Drahanské vysočině v průměrné nadmořské výšce 576 m jihozápadním směrem od okresního města Prostějova vzdušnou čarou asi 19 km vzdálená. Staré zastavění obce sleduje citlivě teréní zvlnění a tvoří svými zemědělskými usedlostmi esovitě prohnutý tvar se širokou návsí. K celkovému kladnému architektonickému dojmu z obce přispívají především dva rybníky, vzdušný zelený střed obce, který se rozprostírá podél protékajícího potoka.

Vesnice, ležící ve zvlněném terénu jv. cípu Tištínské pahorkatiny, je v písemných pramenech uváděna poprvé v r. 1329 v přídomku vladyky Mikuláše z Pavlovic.

Obec Pěnčín leží patnáct kilometrů severozápadně od Prostějova. V roce 2001 čítá obec 271 domů. Kromě sboru dobrovolných hasičů je aktivní myslivecká společnost Hubert Pěnčín.

Obec Pivín leží v jižní části Olomouckého kraje, asi 15 km jihovýchodně od města Prostějova. Leží na Prostějovské pahorkatině, která je součástí Hornomoravského úvalu. Nachází se v kotlině, otevřené na severovýchod a jihovýchod. Na severu sousedí s obcí Čelčice, na severovýchodě s Klenovicemi, na jihozápadě s Dobromilicemi, severozápadně s lázeňskou obcí Skalka, jihovýchodně s Tvorovicemi a jižně s Němčicemi nad Hanou.

Městečko Plumlov je položeno v kopcovitém terénu na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané v nadmořské výšce 290 až 340 m/m. Je střediskem rekreační oblasti "Plumlovská přehrada", vzdálené 8 km západně od okresního města Prostějova a žije v něm 2 300 stálých obyvatel. Plumlov se skládá ze 4 místních částí (Plumlov, Soběsuky, Žárovice, Hamry).

Ves typu návesní silnicovky ve svazitém údolí severního cípu Drahanské vrchoviny. Náves obestupují volně uspořádaná původní přízemní stavení s půdním polopatrem, většinou nově upraveným k bydlení nebo nahrazeným plným poschodím. Obdobná zástavba pokračuje i podél průběžné komunikace protínající údolí.

Prostějov – největší město regionu Prostějovsko, leží uprostřed Moravy. Rozkládá se na ploše 46,6 km2, v nadmořské výšce 225 m. Řečeno zeměpisně, leží v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny, v rovině, která se nazývá Haná na 49 stupni severní zeměpisné šířky a 17 stupni východní zeměpisné délky. Podnebí je přechodné, mezi východoevropským vnitrozemským a západoevropským přímořským. Prostějov, ležící na Hané, patří do oblasti teplé s mírnou zimou. Teplotní poměry jsou dány nízkou nadmořskou výškou a horskou hradbou Jeseníků ze severu. Přes Prostějov, nebo v jeho těsné blízkosti tečou dvě říčky: Hloučela a Romže. Hloučela pramení na Drahanské vrchovině, Prostějov míjí, městem protéká jen její rameno – Mlýnská strouha. Romže pramení u Dzbele a východně od Prostějova se spojuje s Hloučelou.

Prostějovičky se rozkládají na úpatí Drahanské vrchoviny, jihozápadním směrem od Prostějova. Celková rozloha obce je 304 ha, nadmořská výška je 382 metrů nad mořem. V současné době zde žije 278 obyvatel.

V současné době je Protivanov městysem, který plní pro mnoha stránkách úlohu menšího regionálního centra, zejména po stránce hospodářské a náboženské. Tento jistý centrální charakter je dán jednak jeho polohou (na hlavní cestě mezi Boskovicemi a Prostějovem), ale také jeho bohatou historií.

Obec se rozprostírá v jižní části Zábřežské vrchoviny v údolí Přemyslovského potoka, který pramení na stráni nad obecním úřadem a vlévá se u Kandie do Pilávky, a ta u Náměště na Hané do Šumice. Vesnice je budována podél silnice II. třídy č. 366 z Prostějova do Konice (tzv. horní konec) a podél silnice na Pěnčín (dolní konec)

Obec Ptení se nachází v okrese Prostějov, kraj Olomoucký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1109 obyvatel. Název obce pochází od staroslovanského slova slova „Ptení“, což byla podoba podstatného jména „pták“.

Raková u Konice se nachází na střední Moravě, v severní, vrchovinné části okresu Prostějov, kraje Olomouckého. Leží asi 7 km severovýchodně od města Konice v nadmořské výšce 404 m.

Naše obec tedy vznikla v době, kdy území bylo v dějinných souvislostech ve velkém rozkvětu. Jednalo se o dobu předhusitskou, spojenou s vládou nejvýznamnějšího vládce tehdejší Evropy, Karla IV., který na český trůn nastoupil 26.8.1346.

Obec Rozstání a osada Baldovec se nachází v západní části prostějovského okresu, na rozhraní s okresem blanenským a vyškovským. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 480 a 620 m.n.m. Rozstáním prochází silnice III. třídy z Prostějova do Blanska. V jižní části obce je křižovatka s odbočkami na Baldovec (osada patřící pod správu Rozstání) a směrem na Kulířov a dále k Vyškovu.

Seloutky jsou malá obec ležící 5 km jihozápadně od okresního města Prostějova. Rozkládají se východně od posledních výběžků Drahanské vrchoviny, na západním okraji Hornomoravského úvalu, v Prostějovské kotlině. Střed obce leží v nadmořské výšce 256 m, nejvyšším bodem katastru je vrchol Chlumu s nadmořskou výškou 420 m.

Lázně Skalka leží 12 kilometrů od Prostějova. Ač by se první pohled mohlo zdát, že míříte do samého srdce Hané, opak je pravdou. Skalka se nachází v mírně zvlněném terénu posledních výběžků Drahanské vrchoviny. Samotná obec je pak skryta v malém údolí mezi okolními kopci, které zajišťují složení místních minerálních vod.

Obec Skřípov leží na serverozápadním cípu Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 586 m n. m. Rozkládá se na rozloze 1106 ha. První zmínky o obci jsou z poloviny 16. století.

Slatinky leží v malebném údolí, ohraničeném na západě zalesněným úbočím Velkého Kosíře, který je svou nadmořskou výškou 443 m, nejvyšším bodem našeho katastru. Ze severu pak holým hřebenem Malého Kosíře. Na jižní straně uzavírá údolí útvar chráněné krajinné oblasti se stepní květenou zvaný Vápenice, naleziště vzácných zkamenělin živočichů devonského moře. Východním směrem otvírá se údolí do hanácké roviny. Tím směrem je za pěkného počasí vidět sv. Kopeček u Olomouce, kostel v Dubu a věž zámku v Tovačově.

Smržice jsou typická hanácká obec v jižní části Olomouckého kraje, 3 km severozápadně od Prostějova. Mají přes 540 domů a více než 1500 obyvatel (2006). Katastrální území zaujímá rozlohu 1256 ha.

Obec Srbce je malá vesnička, která se nachází na rozhraní Chřibů a Hané v nadmořské výšce od 250 do 310 m na území okresu Prostějov. Rozloha obce činí 159 ha a v dnešní době zde žije 90 obyvatel.

Obec Stařechovice, včetně místní části Služín, se nachází asi 8 km severozápadně od města Prostějov pod vrcholem Velkého Kosíře (442 m n. m) v blízkosti posledních výběžků Drahanské vrchoviny. K 28.8.2006 měla obec 542 obyvatel. Velikost katastrálního území je 660 ha.

Stínava je obec v Olomouckém kraji v okrese Prostějov na hranicích Hané a Moravského krasu. Mezi historické památky obce patří původně románský kostel a kaple. Obec má asi 150 obyvatel.

Obec Stražisko najdeme jižním směrem od města Konice a v oblasti Drahanské vrchoviny. Součástí obce jsou přilehlé osady Růžov a Maleny a společně s těmito osadami má obec 400 obyvatel. Stražisko se rozkládá v údolí říčky Romže a od okrajových částí obce se rozprostírají rozlehlé lesy.

Obec Suchdol, včetně místních částí Jednov a Labutice, se nachází asi 6 km jižně od města Konice. Žije zde celkem přibližně 650 obyvatel. Suchdol tvoří spolu s Jednovem a Labuticemi jednu katastrální obec, která se rozkládá na katastrálních územích Suchdol a Labutice. Celé území obce leží v členitém terénu Drahanské vrchoviny, která je v tomto prostoru označována jako vrchovina Konická.

Obec leží asi 30 km od Prostějova a 6 km od Konice. Jeho místní částí je osada Chobyně, Dominantou obce je kostel. V části Chobyně se nachází zvonice.

Obec Tištín se nachází v nejjižnějším cípu prostějovského okresu na rozloze cca 820 ha v nadmořské výšce 210 m nad mořem. Počet obyvatel je v současné době cca 520. Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla, kulturní perla moravského baroka z r. 1702. Vedle kostela Vás k návštěvě zve historická a kulturní památka, bývalá kaple sv. Josefa, která byla v r. 2001 rekonstruovaná a nyní je v této budově umístěna obecní knihovna a výstavní galerie k historii obce.

Obec Tvorovice najdeme v jihovýchodním cípu mikroregionu. Obec leží na staré kulturní půdě, její kořeny lze spatřovat až v 10. (snad) resp. 9. století. Nejstarší písemný záznam v zemských deskách k roku 1367 uvádí vlastnické poměry majetků zpětně k roku 1357, kdy před tímto datem vlastníkem majetku je uveden Martin z Tvorovic.

Určice leží v západní části Hané, sousedí s východními výběžky Drahanské vysočiny a je zde ještě hodně živý, už značně vzácný hanácký dialekt. Nadmořská výška kolísá, práh kostela je však 260 metrů n.m.

Obec Víceměřice leží jižním směrem od města Prostějov, v zemědělské oblasti Hané. Víceměřice jsou větší obcí s 520 obyvateli. Obec se rozkládá na levém břehu říčky Brodečky a na jejím břehu nedaleko obce je malý lesík. V severní části obce stojí zámecká budova obklopené parkem. V současné době je zámek využíván jako ústav sociální péče a domov důchodců. První písemná zmínka o obci je z roku 1317.

Vícov je větší obec s 450 obyvateli a najdeme ji západním směrem od města Prostějov a pod severními vrcholky Drahanské vrchoviny. Jihozápadním směrem od obce je rozlehlý les vojenského výcvikového prostoru Dědice. Vícov se rozkládá na pravém břehu řeky Hloučely.

Vincencov je malá obec s 90 obyvateli a najdeme ji jihovýchodním směrem od města Prostějov a pod východními vrcholky Drahanské vrchoviny. V okolí obce se rozprostírají rozlehlé lesy a západním směrem je to les vojenského výcvikového prostoru Dědice. Obcí protéká Kelčický potok a na jeho toku je v obci vybudován malý rybníček. Jihovýchodním směrem od obce je podél toku tohoto potoka chráněná oblast přírodní památky Blatka. První zmínka o Vincencově je z roku 1798 a v jižní části obce najdeme kapličku.

Obec Vitčice se rozkládá v jižním cípu okresu Prostějov a svým katastrem sousedí s okresem Přerov a Kroměříž. Je to malé venkovské sídlo zemědělského charakteru, které leží ve zvlněné krajině úrodné Hané v nadmořské výšce 237 m s celkovým počtem 174 obyvatel.

Obec Vranovice - Kelčice leží 10 km jižně od Prostějova v bezprostřední blízkosti rychlostní komunikace Olomouc - Brno. Obec vznikla v roce 1964 sloučením obcí Vranovice a Kelčice.

Obec Vrbátky leží asi 8 km severovýchodně od Prostějova. Obklopuje ji přívětivá krajina, úrodné brázdy žírné Hané. Na obzoru Kosíř, hanácká hora (443 m n. m.). Nedaleko za vesnicí říčka Blata, která pamatuje časy, kdy jsme se v ní koupávali a nazývali ji „Zadní struhou“.

Obec leží v jižní části okresu Prostějov jižně od toku říčky Hané v nadmořské výšce cca 205 m n. m. Svým situováním v úrodné moravské nížině je prioritním zájmem v území zemědělská výroba. Obec je v těsném kontaktu i s dalšími sousedními obcemi - Mořice a především pak s městem Němčice nad Hanou, které je sídlem některých pověřených úřadů.

Obec Vřesovice leží na Hané 9 km jižně od Prostějova, bývalého okresního města, v tzv.hanácké pahorkatině v mírně zvlněném terénu, jehož nadmořská výška je okolo 220 m n. m. Nejvyšším místem je na hranici katastru kopec Předina (312 m n. m.) s vysílačem Dobrochov. Plocha katastru Vřesovic je 620 ha, z toho zemědělské půdy je 582 ha. Půda je prakticky jen černozem s podkladní vrstvou spraší.

Výšovice jsou zemědělskou obcí se 370 obyvateli a najdeme ji jižním směrem od města Prostějov v oblasti Hané. Obcí protéká potok Vřesůvka. Ve východní části obce stojí barokní budova zámku obklopená parkem. V současné době probíhá rekonstrukce zámku a bude tu vybudováno středisko sociálního bydlení pro handicepované. V prostoru zámku budou byty, chráněné dílny a potřebné zázemí včetně lékařské služby. První zmínka o obci je z roku 1348.

Zdětín leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 345 m. Severním směrem od obce se rozkládá les nazývaný Háj a v jeho okrajové části je několik chatových osad. Severovýchodně od obce se zvedá kopec Bílá hora (341 m n. m.) a kolem jeho vrcholku a na stráních je chráněná oblast přírodní rezervace Na Hůrkách.

Obec Želeč se nachází přibližně 20 km jižně od Prostějova. Rozkládá se v mělké terénní prohlubni protilehlých jižních a severních svahů a přirozeně kopíruje mírně zvlněný terén.